Basketbal se objevil v olympijském programu na posledním předválečném fóru - v roce 1936 v Berlíně. Zúčastnilo se ho 23 týmů, díky čemuž se basketbalový turnaj stal nejreprezentativnějším týmovým sportem na letních hrách XI. První zlato v tomto sportu šlo do amerického týmu, druhé byly Kanaďané a třetí - Mexičané.
Američané nadále dominovali tomuto sportu - z jednoho a půl tuctu turnajů, kterých se zúčastnil tým této země, pouze ve třech ztratili šampionát. Dvakrát v první řadě mohl být národní tým SSSR, jednou - národní tým Argentiny. Američané se nezúčastnili olympijských her v roce 1980 a zlato jugoslávských basketbalistů pak získalo zlato. Na účet sovětských týmů jsou kromě dvou zlatých cen čtyři stříbrné a tři bronzové - to je druhá linie v kombinovaném hodnocení úspěchů mužských basketbalových hráčů.
Ženský basketbal byl přidán do programu letních her o deset olympijských cyklů později - před XXI olympiádou, která se konala v Atlantě v roce 1976. První turnaj vyhráli basketbaloví hráči Sovětského svazu a další turnaj, který se konal bez účasti Američanů. Ještě jednou, na letních hrách 1992 v Barceloně, tým složený z hráčů z bývalých republik SSSR vynikal v basketbalových soutěžích. Ve všech ostatních olympijských turnajích žen, kterých bylo již šest, zvítězily pouze americké národní týmy.
Mužské basketbalové týmy Ruska v období, kdy fungovaly jako nezávislý stát, nikdy nezískaly medaile olympiády. Ženy mají lepší výsledky - na posledních dvou letních sportovních fórech získaly bronzové medaile.
Podle dnes platných předpisů mají profesionální basketbaloví hráči právo účastnit se olympijských basketbalových turnajů. Výběr týmů, které v něm mohou začít, se provádí podle předem stanoveného schématu, v němž jsou v kvalifikačních soutěžích identifikována pouze tři místa. Zbytek je rozdělen mezi mistry Afriky, Ameriky (2 týmy), Asie, Evropy (2 týmy) a Oceánie. Panující mistr světa a národní tým hostitelské země olympiády získají další místo.
