Olympijské hry nejen zvyšují prestiž země mezi ostatními státy, ale také vedou k velkým finančním nákladům. Navzdory tomu všechny země považují za čest setkat se s olympijským ohněm doma a nešetřit se pořádáním této velké sportovní akce.
Nejdražší hry se konaly v Pekingu v roce 2008. Pak to stálo Čínu 40 miliard dolarů. Je pozoruhodné, že taková částka naprosto neuškodila čínské ekonomice - země má dostatek kapitálu na vybudování nových linek metra, sportovních zařízení a úspěšné olympijské hry.
Před touto sportovní událostí v Číně vzrostly daňové příjmy o 20–30 procent a schodek rozpočtu v té době klesl z 3% (2002) na 1% (2007). Je pozoruhodné, že pouze 20% z celkové částky bylo vynaloženo na výstavbu olympijských projektů. Zbytek byl investován do dlouhodobé infrastruktury. Jeden objekt byl například věnován Pekingské univerzitě vědy a techniky.
Další drahé hry jsou soutěže z roku 1976 v Montrealu. Olympijské hry XXI stály stát 20 miliard dolarů. Navíc, splatit tak obrovský dluh, trvalo zemi 30 let. A do konce dvacátého století Kanada zavedla 20% daň z prodeje tabákových výrobků.
Stojí za zmínku, že takové obrovské množství nebylo promarněno - olympijské hry v Montrealu se staly jednou z nejzajímavějších a nejbarevnějších show pro miliony lidí z celého světa. Jaké byly pouhé náklady na příchod ohně z Athén do Kanady - bylo to provedeno pomocí laseru vypuštěného z kosmického satelitu. A z Ottawy do Montrealu bylo převedeno 500 sportovců, z nichž každý překonal kilometr. Na sportovní arénu byly nainstalovány dvě velké obrazovky, které vysílaly soutěže s pomalým opakováním zajímavých okamžiků a na olympijském stadionu byla postavena nejvyšší nakloněná věž.
Zajímavé je, že na slavnostním zahájení byla přítomna celá královská rodina Anglie a na jezdeckých soutěžích se zúčastnila dcera Alžběty II., Anna. Tato olympiáda si také pamatovala skutečnost, že majitelé soutěže poprvé v historii her nezískali jedinou zlatou medaili. V prasátko kanadského týmu bylo pouze 5 stříbrných medailí a 6 bronzů.
