V roce 1992 se olympijské hry poprvé konaly francouzské město Albertville, které bylo chráněno na úpatí alpských hor. Před sedmi desítkami let již olympionici soutěžili o titul nejlepší na tomto místě. Sportovní událost byla ve stínu politického zmatku. Dva měsíce před začátkem těchto her se Sovětský svaz zhroutil.
Olympijské hry v Albertville se konaly od 8. do 23. února 1992. Stala se šestnáctou zimní olympiádou. Do her přišlo přes 1, 8 tisíc sportovců ze 64 zemí světa. V 13 disciplínách bylo vyhráno 57 sad medailí.
Oficiální znak soutěže představoval olympijský oheň, který byl vymalován v barvách francouzského regionu Savoy. Talisman her v Albertville byl fiktivní postava jménem Majic - napůl muž, napůl božstvo. Francouzi ho postavili jako víla elfů. Ve své podobě připomínal hvězdu. V Albertville byl poprvé v historii moderního olympijského hnutí nahrazen původní maskot. Zpočátku byl v této funkci schválen horský kamzík, ale tento obraz se nestal populární, proto bylo rozhodnuto jej nahradit.
Albertville je hlavní město olympijských her lze považovat za úsek. V tomto městě bylo vyhráno méně než třetina všech medailí. Důvodem je, že sportovní zařízení nebyla soustředěna na jednom místě, ale byla rozptýlena ve 12 městech nejblíže k Albertville. V tomto ohledu nebyla postavena ani jedna velká olympijská vesnice, ale šest malých. Po soutěži místní samospráva našla své správné využití, ale působivé „Divadlo obřadů“, kde došlo k zahájení a ukončení olympijských her, bylo brzy rozebráno na zem jako zbytečné. Pochodeň s ohněm při slavnostním zahájení byla dodána na nadzvukových letadlech Concord.
Poprvé v olympijském programu se objevily soutěže v krátké dráze, freestyle a dámském biatlonu. V demonstračním programu těchto her byly zahrnuty curling, speedsking a lyžařská akrobacie.
Po rozpadu Sovětského svazu dorazil na olympiádu v Albertville tzv. Sjednocený tým. Měl neoficiální jméno - tým SNS a vystupoval pod hymnou a praporem Mezinárodního olympijského výboru. Tento tým zahrnoval šest států: Rusko, Bělorusko, Ukrajina, Kazachstán, Uzbekistán, Arménie. Sportovci kombinovaného týmu dokázali vyhrát 23 medailí, z nichž 9 se ukázalo jako nejvyšší důstojnost.
Pobaltské republiky bývalého SSSR: Estonsko, Lotyšsko a Litva vystupovaly samostatně. Bývalé jugoslávské republiky Slovinsko a Chorvatsko také upřednostňovaly sólové vystoupení. Německý tým naopak po pádu berlínské zdi dorazil do Albertville v integrovaném složení.
V běžeckém lyžování pro muže nebylo nic jako Norové. Byli schopni být první na všech vzdálenostech. Lyžař Vegard Ulwang byl obzvláště vyznamenaný, když získal tři zlato a jedno stříbro. V oblasti ženského lyžování se nejúspěšněji prezentovaly sportovci z kombinovaného týmu. Hrdinkou byla Lyubov Egorova. V biatlonu se vedení ujali atleti z Německa, Francie a týmu SNS. V rychlobruslení měli Němci velkou výhodu. Vítězové v krasobruslení byli sportovci týmu CIS.
V mistrovstvích týmů vyhráli sportovci v Německu. Olympisté CIS byli na druhém místě a Norsko na třetím místě.
