Olympijské hnutí se neustále zlepšuje, bohužel, kromě pozitivního, existují i jeho vývojové trendy. IOC však věnuje velkou pozornost problémům her a pokud je to možné, snaží se je řešit.
Mezi hlavní trendy moderního olympijského hnutí je mnoho pozitivních. Týká se to zejména organizace olympijských her mládeže. První letní hry se začaly konat až v roce 2010 a zimní - od roku 2012. Předchůdci olympijských her mládeže byly světové soutěže, kterých se účastnili junioři, jejichž věk se pohyboval od 14 do 18 let. Účelem organizace takových akcí bylo přání zapojit mladé lidi do oficiálního olympijského hnutí, pomoci juniorům realizovat jejich talent a také najít silné sportovce, kteří budou hodni reprezentovat své země na příštích hrách.
Dalším pozitivním trendem bylo postupné zapojení žen do olympijského hnutí a oprava genderových asymetrií. Do roku 1981 nebyla ani jedna žena členkou MOV, protože o složení výboru rozhodovaly jeho účastníci, tj. muži. Dokonce v roce 1999 bylo ze 113 osob na MOV pouze 13 žen a ženy začaly rozpoznávat ženské sporty na olympijských hrách po roce 2000, kdy se sportovci na olympijských hrách v Sydney pokusili prokázat, že mohou obstojně konkurovat. Postoj ke ženským sportům je nyní nejednoznačný, nicméně byly v této problematice nastíněny pozitivní trendy.
Bohužel existuje určitá část negativity. Přes skutečnost, že podle prohlášení členů MOV je hlavním cílem moderního olympijského hnutí zlepšit vzájemné porozumění mezi občany různých zemí, je pozorován opačný trend. V roce 1964, během fotbalového zápasu v rámci olympijských her, fanoušci nespokojení s akcí rozhodčích zahájili boj, ve kterém zahynulo více než 300 lidí a více než 600 bylo vážně zraněno. Olympijská ideologie, jejímž základem je láska, vzájemné porozumění a spravedlnost, nefunguje vždy a výsledky her se bohužel často stávají příležitostí pro vážné skandály. Příkladem jsou olympijské hry v Salt Lake City.
A konečně další nepříjemnou tendencí byla přílišná politizace hnutí. Jednotliví sportovci nebo dokonce celé země organizují bojkoty nebo, ještě horší, projevují naprostou neúctu, prokazatelně porušující pravidla akce. Dokonce i olympijské hry 2014 v Soči způsobují mnoho kontroverzí a američtí kongresmani dokonce nabízejí společný americko-evropský bojkot. Bohužel jen málo politiků chápe, jak ničivé jsou takové akce pro olympijské hnutí jako celek.
