Letní olympijské hry z roku 1972, které se konaly v Mnichově, byly zastíněny tragickou událostí - teroristickým útokem pořádaným radikální palestinskou černou září. Výsledkem bylo, že 5. září bylo zajato 11 členů izraelské delegace - atleti, trenéři a soudci. Během záchranné operace rukojmí německých zpravodajských služeb byli všichni, stejně jako 5 teroristů, zabiti. Teroristický útok na olympijských hrách v Mnichově však nekončil.
Izrael, pro který se incident stal národní tragédií, nesplnil výsledky vyšetřování teroristického činu. Přeživší teroristé a ti, kteří se podílejí na organizaci útoku, byli zadrženi německou policií, ale pod hrozbou nových útoků, které Palestinci slíbili, byli zadržení propuštěni v důsledku výměny. Těla pěti mrtvých Palestinců, na naléhání libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, byla vydána do Palestiny, kde byla nazvána národními hrdiny a pohřbena s velkou fanfárou.
Tento stav se samozřejmě Izraeli vůbec nehodil, protože pachatelé smrti sportovců nebyli potrestáni ani státem, ani mezinárodními zákony. Otázka adekvátních odvetných opatření, a jednodušeji pomsty, vyvstávala na nejvyšší státní úrovni.
Operace „Boží hněv“, kterou provedla izraelská inteligence „Mossad“. Jeho cílem bylo fyzické odstranění všech účastníků útoku a lidí, kteří se na něm podíleli. Z nich bylo 17 lidí. Trest teroristům netrval dlouho - už v říjnu 1972 byl jeden z organizátorů útoku zastřelen. Devět měsíců po tragédii bylo 13 lidí označeno křížky v seznamu Mossad.
Později zemřeli další dva Palestinci, kteří se podíleli na zabíjení sportovců. Další dva ze seznamu Mossad unikli trestu, jeden z nich zemřel v roce 2010, druhý, jediný, kdo přežil, se skrývá v jedné z afrických zemí.
Olympijské hry v Londýně 2012 znamenají 40 let událostí v Mnichově. Členové MOV, sportovci a obyvatelé Londýna si připomněli oběti útoku 23. července. Po obřadu proběhla minuta ticha u zdi příměří, která symbolizovala myšlenku na udržení míru olympijských her. Na této akci se zúčastnilo přes 100 lidí, včetně předsedy MOV, Jacquese Rogge, vedoucího organizačního výboru olympijských her v Londýně, lorda Coea a starosty B. Johnsona.